Kajmanské ostrovy

Kajmany bez kajmanů, ale za to s rejnoky!

Na Kajmanských ostrovech jsme prali hodně, ale pouze špinavé prádlo takže všechny vtipy týkající se tohohle ostrova jdou mimo nás, i když pravdou je že Ondřej šel včera vsadit sportku, tak kdo ví. :D ;)

Tyhle malé ostrůvky jménem zavání nejen “posh” životem, ale i mylnou domněnkou o zvířatech kajmanech (krokodýlech), které se tu údajně nevyskytují a ani nikdy nevyskytovali, alespoň dle paměti místních.

My jsme je měli kousek od sebe, protože jsme se právě nacházeli v Mexiku a tak nás přívětivá cena letenek nenechala dlouho váhat. Z Mexika jsme odlétali zrovna v době zemětřesení, takže první ráno na ostrovech nás probudila varovná zpráva na telefonu - o blížícím se nebezpečí. Zpočátku jsme nevěděli, která bije ale po shlédnutí CNN jsme zjistili, že na Kajmany se má nebo může blížit tsunami právě kvůli zemětřesení v Mexiku. Řeknu vám nebyl to úplně příjemný pocit. Ještě méně příjemné bylo to, že náš “domek” ležel přímo na pláži (viz video dole), takže jsme koukali skrz prosklené dveře na moře a chodili kontrolovat zda neustupuje. Místní nejevili nejmenší známky obav a sami nevěděli co v takových případech dělat nebo kam jít. Není tam úplně kam vylézt nebo se schovat. Ostrůvek je prostě placatej. :) Žádný drama se ovšem nekonalo a kajmany si jeli dál poklidně svým ostrovním životem.

Kajmany jsou známé plaváním s rejnoky a to byl jeden z důvodů proč jsme si je nemohli nechat ujít. Počasí nám opravdu přálo a my tak prožili jeden den na moři v obklopení těchhle úžasných zvířat, které se k vám jen tak “chodili přimazlit” na otevřeném moři.

Vím, že spousta z vás má k těmto tvorům jisté předsudky, avšak rejnoci jsou jako každá jiná zvířata a útočit na vás budou pravděpodobně v momentě kdy se sami cítí ohroženi nebo v nebezpečí. Neříkám a ani nevyvracím, že v životě se může stát cokoliv a je třeba ke všemu přistupovat s respektem a pokorou. Posádka lodi vás před setkáním s těmito tvory proškolí a vysvětlí jak se k nim chovat, tak aby jste se vyhnuli nějakému nebezpečí.

Zbytek našeho krátkého pobytu se vyjímečně nesl v poklidném, až lehce dovolenkovém režimu - viz naše video.

https://youtu.be/k5SH0AQAgmE

Jestli máte zkušenost nebo doporučení s Kajmanskými ostrovy, tak budeme rádi když se o něj s námi i ostatními podělíte v komentářích.

 

Odkazy na ubytování.

Seven Mile Beach - Island Pine Villas

Island Pines #39


Namíbie

Netuším, kde začít. Namíbie nás dostala do kolen v tom nejlepším smyslu. Osobně jsem se jí trochu obávala. Opak se stal pravdou a osobně si myslím, že ji jen tak jiná země z našich pomyslných TOP5 nedostane.

Najeto přes 2.500km - projeli jsme se pouští, národním parkem Etoshou, ale i krajinou, která někdy připomínala spíš Mars, než naši Zemi. Spali jsme ve stanech na střeše auta, grilovali zvěřinu, sprchovali se venku, ale vyzkoušeli jsme i nejkrásnější lodge s bazénem uprostřed “pouště”. Opravdu jsme nebyli první ani poslední s malým dítětem. Nepřestávalo nás překvapovat, kolik jsme potkávali mladých rodin nebo naopak seniorů na cestě. Jednou jsme to výskytem a typem turistů s Ondrou přirovnali ke “Kanárům”.

Mohla bych o Namíbii básnit hodiny...o tom jak máte pocit, že se dotknete oblohy a jak v noci doslova chodíte v rozsypaný mléčný dráze hvězd, ale asi bych se právě tam někde zasněná ztratila a neodpověděla na žádné dotazy, které nám píšete. Chtěla bych, aby vás článek nejen navnadil, ale hlavně vám i pomohl, tak to vezmeme formou otázek, na které mi pomůže odpovědět i Ondřej, protože administrativně je to jeho zásluha.

Jak na víza do Namíbie?

Ondřej: Je zde několik způsobů, jak si víza obstarat a u všech se nevyhnete Berlínu. Tam sídlí příslušná ambasáda Namíbie. Tím, že Namíbie byla až druhá země po naší cestě, zkoušel jsem zjišťovat možnosti pořízení víza při odletu v Kapském Městě, ale byl jsem rázně upozorněn, že tato cesta nikam nevede. Tudíž následovalo řešení narychlo v ČR, i díky tomu jsem se dostal na paní Stellovou a její Stella Travel Agency, která se zabývá výhradně Afrikou již více než 20 let. Každý týden je ve spojení s ambasádou v Berlíně a řeší desítky víz měsíčně. Skvělý přístup a naprostá profesionalita pro nás byla milým překvapením. Ostatně nám zařídila i off road se stanem na střeše a kempy v oblasti, kde ještě booking ani AirBnB neviděli. Google vám hodně napoví, ale paní Stellová vám odpoví ;-) PS: Ještě jednou obrovské dík, za pomoc s organizací paní Stellové, v případě potřeby se obraťte na www.mojeafrika.cz .

Co je třeba zařídit, pokud s sebou berete dítě?

Ondřej: Je třeba mít s sebou mezinárodní očkovací průkaz. Dále nejdůležitější věc je kopie rodného listu dítěte. Tato kopie musí být ověřena a oražena soudním překladatelem. Počítejte, že vám to zabere zhruba 5 dní. Vzhledem k tomu, že jsme navštívili celkem kolem 10 afrických zemí, měl jsem s sebou pro jistotu 5 těchto kopií.

Nějaká zvláštní očkování?

Namíbie nepodléhá pod povinné očkování žluté zimnice, jako například jiné africké země. Povinné očkování žluté zimnice je pouze v případě, že přijíždíte ze země z endemickým výskytem žluté zimnice. Takže například, pokud byste strávili nějaký čas v Ugandě a následně pokračovali do Namíbie, požadovali by po vás očkování. Toto očkování samozřejmě není nic extra super pro malé dítě (živá vakcína), proto jsme skládali náš itinerář tak, abychom to nepotřebovali. Ale i přes to jsem měl napsaný a orazítkovaný dokument v angličtině, že Elliot kvůli alergii toto očkování nemůže podstoupit, bral jsem to jako prevenci, kdyby přeci jen nějaký úředník na letišti něco vymýšlel. My toho máme naočkováno víc než dost, ale já s Elliotem(2) nemáme očkovanou žlutou zimnici. Elliot kvůli věku nemá ani břišní tyfus.

Prosím neberte si nás jako příklad, co je a není třeba mít očkováno a poraďte se se svým lékařem nebo zavolejte na nejbližší očkovací centrum. Rádi vám poradí a vše vysvětlí. Já ani Ondra nejsem na nic takového certifikovaný.

Je bezpečné jezdit autem na vlastní pěst?

Ano, ale má to jistá pravidla. Například je třeba mít itinerář cesty, který musíte dodat s pasama při žádosti o vízum. V intineráři jsou mimo trasy i jednotlivá ubytování a jejich rezarvace, popřípadě i vytištěné vouchery do jednotlivých parků. Údajně tento itinerář chtejí vidět i policisté, pokud vás někde zastaví - my jsme se s tím nesetkali. Počítejte s tím, že jedete téměř po celou dobu offroad viz naše video.

Je třeba kempy rezervovat předem?

Ondřej: Ano i ne, my byli v Namibii v high season, takže jsme zažili, že například u Sossosvlei (nejstarší pouště), byl docela problém s ubytováním, tím myslím ty levnější a dostupnější kempy. Ale vždycky se dala najít alternativa, např. kousek dál od vjezdu do parku nebo podobně, ale prostě už si nemůžete vybírat. Proto obecné pravidlo u Bookingu i AirBnB mám, čím dříve, tím vždycky lépe.

 

Jak kempy fungují?

Kempy mají někdy i několik druhů ubytování - safari stan, lodge nebo jen parkovací místo ke kterému je většinou nějaký rošt nebo gril, sprchy buď společné nebo  ke každému parkovacímu stání zvlášť, takové venkovní ;) řekněme s lehkou romantikou. Ve většině kempů vám zajistí dřevěné uhlí a popřípadě vám jej roztopí. Někdy krom přípravy masa slouží i k ohřevu vody pro vaši venkovní sprchu.

Některé kempy jsou vybaveny menším shopem, kde právě můžete koupit maso (zvěřinu), pití atd. bývají velmi strohé. Setkali jsme se pouze s jedním, kde se toho dalo koupit opravdu víc, pokud není shop stačí se zeptat na “recepci” většinou mají v lednicích připravené balíčky.

Kde a jak si půjčím auto?

Ondřej: Velice záleží v jakém období si chcete vozidlo půjčit, ale obecně doporučuji řešit vždy s předstihem. My podobně jako víza vyřešili auto se stany na střeše přes www.mojeafrika.cz , kde jsme měli vše dopředu za jasnou cenu včetně pojištění. Můžete zkoušet hledat přes klasické weby apod., ale vždy vyžadujte podepsanou smlouvu o zapůjčení vozidla, abyste pak na místě nekoukali smutně na prázdnou autopůjčovnu.

Čím je auto vybaveno?

Naprosto vším. Naše auto mělo na střeše dva dvoulůžkové stany. Součástí je i kempingový set (4 židle, stůl, nádobí, příbory), lednice, 4 polštáře, 4 spacáky.

Pozn.: Do auta doporučujeme vzít přechodku do zapalování na USB, kvůli nabíjení telefonů atd. většinou se jedná o starší modely, které nemají zabudované USB. Určitě není od věci vzít si s sebou CD ať s písničkami nebo mluveným slovem, protože radio opravdu téměř nikde nechytnete a pokud budete jezdit v autě i 5 hodin denně, tak je fajn někdy něco slyšet. :) Tohle je jen doporučení, pokud si budete chtít půjčit auto ve stylu kempingu.

Jakmile uvidíte pumpu - tankujte do plna.

Brali jste si speciální vybavení (oblečení)?

Elliotovi jsme se snažili celkově do Afriky sehnat světlé (bíle) oblečení, protože nepřitahuje mouchy a komáry. Obzvlášť je dobré se vyhýbat modré barvě. Sehnali jsme i jednodílné overaly na spaní, aby byl co nejvíc chráněn. Nám jsme přibalili snowboardové ponožky, protože v noci se mnohdy ochladilo někdy jsme je navlékali i Elliotovi. Před cestou jsem i na doporučení rodičů (mají nacestováno víc než my) objednala vložky do spacích pytlů. Spacáky sice dostane k autu a mají být vyprané stejně, tak jako polštáře, ale řekněme si že je to Afrika a tyto věci jsou mnohdy starší, než vy. Vložky do spacích pytlů je třeba sehnat bavlněné. Pokusím se vám dolů dát odkaz na ty naše. Klasicky jsme s sebou tahala moskytiéry z nano vláken. Ve stanu vám jsou samozřejmě k ničemu a s největší pravděpodobností se vám tam ani komár nedostane, ale v některých hotelech nebo apartmánech, kde nebyli jsme je používala. Jinak co se týče naší techniky na focení a natáčení, tak o tom máme celý vlog na YouTube.

Brali jste před cestou antimalárika?

Nebrali jsem ani my ani Elliot, ale opět je to na rozhodnutí každého z vás. Co se týče repelentů doporučuji kupovat místní, jelikož jsou daleko účinnější.

Jídlo a strava celkově?

V Namíbii, jako turista nejčastěji narazíte na zvěřinu v podobě několika druhů antilop, pštrosů atd. V lodgiích najdete v menu naprosto vše a jídlo je samozřejmě výborné, pokud budete stanovat v kempech a budete se stravovat sami, tak budete pravděpodobně grilovat. Během cesty je opravdu dobré nakoupit ve větších městech (což jsou asi dvě :D) všechno co potřebujete, protože se může stát, že pak delší dobu kromě masa nic neseženete. Pokud nemáte rádi zvěřinu, tak si dopředu kupte do lednice nějaké kuřecí nebo párky, pak už nebude k dostání. Měli jsme občas problém sehnat pečivo - to z 90% spočívalo v toastovém chlebu, akorát třeba do Etoshy ho vozili jen jednou týdně a byl hned pryč. Jak jsme již zmiňovala součástí auta je i lednička, takže doporučuji ji vybavit - kafe, jogurty, kečup, máslo, sůl a pepř atd. :) samozřejmě to nejdůležitější je voda, voda, voda. Nikdy nevíte, kde zrovna píchnete nebo kde budete muset stát hodiny a vody není nikdy dost. Všichni nás i neustále upozorňovali, že nejdůležitější je tankování a voda - od pumpy k pumpě vždy vše do plna.

https://youtu.be/kAyS2nVR6YM

Odkazy na jednotlivé kempy a další ubytování.

www.mojeafrika.cz Veškeré info, organizace, zajištění ZDE!!!

Sossusvlei Lodge

Sossusvlei (nejstarší poušť světa) - pozor abyste se dostali přímo k místu mrtvých stromů musíte se trochu projít. Autem se dostanete do “sběrného” bodu, kde si vás převezmou za menší poplatek zkušenější “pouštní” řidiči a převezou vás přes písek k místu odkud se cca hodinku projdete. No nebo to přes písek můžete zkusit projet sami :D my to zkusili a samozřejmě jsme uvízli, když to budete chtít prubnout, tak nejlépe ráno dokud není ještě písek horký, pak už dopadnete jako my - viz video úplně dole.

Rostock Ritz Desert Lodge

Zebry až do domu :) pozor rádi kopou.

Swakopmund

Swakopmund - nezapomeňte na výlet lodí (servírují se ústřice). Právě z lodi uvidíte jedno ze tří míst na světě, kde se duny “spojují” s oceánem. Přiblížíte se k pláží kde jsou tisíce a tisíce tuleňů a při troše štěstí narazíte na delfíny nebo velryby. Ve Swakapmundu si můžete i za snowboardovat na dunách. Je to i jedno z měst, kde najdete “větší” obchody a můžete tak doplnit veškeré zásoby.

Windhoek

Hlavní město Namíbie.

Okonjima Lodge

Okonjima má přes 22.000km² a je tzv. gepardí rezervací. Kromě stopování gepardů ve "volné" přírodě zde zažijete úžasné safari! Lodge mají celou jednu stranu prosklenou a tak se probouzíte a usínáte s výhledem na antilopy, divoký prasátka atd. Za nás to bylo nejkrásnější ubytování s výborným jídlem a atmosférou.

Etosha Campsite

V Etoshe můžete jezdit vlastním autem křížem krážem, ale pokud nejste ubytováni v jednom z kempů musíte jí opustit do 19:00h. Všude panuje přísný zákaz dronů a pokud u vjezdu přiznáte, že jste jeho vlastníkem musíte jej odevzdat. Následně vám bude navrácen. Zcela upřímně my jsme zapřeli, že dron vlatsníme, jelikož jsme měli obavu z jeho navrácení, ale samozřejmě jsme ho nikde ani jednou nevytáhli!

Pokud chcete být probuzeni v noci řvem lvům, slonů a mít husí kůži, že spíte uprostřed národního parku, tak je to pro vás to pravé. (nebojte místo je oploceno a hlídáno)

 

Na závěr naše video z rozdávání hraček, které jsme dostali od vás čtenařů a sledujících pro děti v Africe.

https://youtu.be/lgXREfo8gFs

 

Máte zkušenosti s Namíbií? Každý procestuje jiný kus a stráví v dané destinaci jiný čas, proto budeme rádi když se s námi a ostaními podělíte v komentářích o své zkušenosti. :)


Mexico

Asi úplně první destinace, kde mi bylo líto že nekupujeme suvenýry a nemáme volné místo v kufru.

Mexico nebyla má vysněná destinace a možná právě proto mě tolik uchvátila. Já, která nejsem ujetá na barvy a kýčové věci jsem nevěděla, kam dřív s očima. Dokonce jsem do té doby neměla ani ráda mexickou kuchyni.

 

 

 

 

 

Ondra měl od začátku jasno - chtěl ubytování přes AirBnB, abychom se stravovali na “ulici” a načerpali tak místní atmosféru. Byli jsme v apartmánu přímo na pláži s výhledem na bílé pláže a nejtyrkysovější moře v Cancunu. Chodili jsme si pro burito přes ulici a vychutnávali si Coronu za 5Kč.

 

Ubytovával nás “soused” Dave, který se staral o tenhle byt kamarádovi - slovo dalo slovo a my se s Davem domluvili, že nám ukáže některá místa a odveze nás, kam budeme potřebovat.  

 

 

Ne neměli jsme s ním strach, je to mladej kluk v našem věku, který žil nějaký čas v Belgii a procestoval kus světa. Během výjezdů na Chichen Itzu, Cenote Sagrado, Playa del Carmen - nám vyprávěl, jak to v Mexiku chodí, co jsou fámy a na co si naopak dát pozor. Turisti se prý nijak zvlášť nemají čeho bát, protože nevraživost a kriminalita je spíš pokrevní a mezi místními gangy a především v hlavním městě. Projíždět s místním města a památky má své výhody - to největší je cena. Místní mají vždy jiné ceny a je jedno, jestli se to týka suvenýrů nebo jídla, takže vás jen tak někdo nenatáhne. Zároveň ví, kde se nejlépe najíst, zaparkovat nebo kde bude nekonečná fronta a jak jí případně obejít.

 

 

Po pár dnech v Cancunu jsme se nechali odvést do Tulumu. Tolik jsme o něm slyšeli, že jsme si jeho návštěvu nemohli nechat ujít. Tulum sám o sobě je v podstatě jedna krásná ulice na pláži plná obchůdku, barů, kaváren atd. všechno se nese v takovým mexickým-boho stylu. Všude jsou houpačky, houpací sítě, bambulky, háčkované postavičky. Všechno je barevný, dokonce i to jídlo vám přijde barevnější než kdekoliv jinde. Opravdu je to pastva pro oči. Údajně od té doby co si kousek odtamtud koupil Justin Bieber vilu, zažívá Tulum turistický boom. Co je na tom pravdy nevíme, ale pravdou je, že je plný krásných modelek a celkově takové mladé krve, takže jestli chce někdo zapařit, tak tam je to správné místo.

 

My jsme byli ubytovaní cca 5km od pláže, což byla chyba. Sice naše vila byla krásná a dokonce s mini bazénem na střeše, ale do ruchu dění jsme jezdili každý den na kole. Okolo nás nebyly žádné obchody ani restaurace a to úplně s malým dítětem nechcete, takže Ondra chodil ráno běhat cca 4km tam a zpět do nejbližšího krámku, kde prodávali nějaký ten jogurt. Nevim proč, ale měli jsem za to že Tulum bude víc roztahanej a tohle ubytování nám původně přišlo úžasný, takže pokud chcete někdo navštívit Tulum dejte si pozor na ubytování, aby jste byli co nejblíže k pláži. Nenechte se zvyklat levnějším a i krásnějším ubytováním opodál, protože vystavěné komplexy jsou krásné, ale opravdu nic okolo nich neni. Sice téměř každý z nich má kola na půjčení, ale není to úplně ono.

 

Jestli se do Mexika budeme někdy vracet, tak s sebou beru jeden kufr navíc. :D

 

 

Pokud máte nějaká doporučení, postřehy nebo typy určitě je přidejte do komentáře pro ostatní, kteří třeba nad Mexikem přemýšlí, každý cestujeme trochu jinak někdo jako samotář někdo naopak v rodinném kruhu. Během cestování hledáme každý trochu něco jiného a od místa máme jiná očekávání. :) Já se původně Mexica trochu obávala a tak jsme volili i více turistické oblasti, ale rádi načerpáme inspiraci i od vás na příště.

 

 

Přidáváme tedy odkaz na ubytování v Cancunu, Tulumu i Akumal zároveň kontakt na Dava se kterým se můžete domluvit, jak na půjčení auta tak na odvozu ať po památkách nebo z letište na letiště. V neposlední řadě přidávám ještě naše video u YouTube, protože fotky toho spoustu nezachytí. Bohužel spojení na Dava nedám, protože utekl zpět do Belgie. :D

ubytování - Tulum

ubytování - Akumal

ubytování - Cancun

https://www.youtube.com/watch?v=EQcuk0ypvA8&t=4s

 

Ps: Během našeho cestování máme takovou lehkou tradici. Hledáme vždy film, který je natočen v dané destinaci a je nejlépe podle pravdy. V Mexicu jsme si pustili “Muž v ohni (2004)” a ano je podle pravdy :) dokonce nám ten příběh Dave převyprávěl dle něj, tak posíláme typ dál. ;)

 

 


RODINA V JEDNOM KUFRU NA CESTĚ KOLEM SVĚTA

Jak se stalo?
Vždy jsme flirtovali s cestováním nonstop, ale neměli jsme ponětí, jak to udělat.
Tohle je náš příběh.
Kamila žila v 16 letech v Idaho, kde jezdila závodně na snowboardu a studovala angličtinu. Ondřej chvíli pobýval v Miami a v LA na škole, kde taky studoval jazyk. Naše společná cesta začala v roce 2013, kdy jsme se po 7 měsících tajně vzali - o naší svatbě v Cannes si můžete přečíst zde - SVATBA
Nejsme si jisti, jestli to bylo fotkami, příběhem nebo outfity, ale naše svatba v Converskách a tylové sukni na červeném koberci se jistým způsobem "dotkla" lidí. Měli jsme osobní FB profily plné dotazů ohledně naší svatby. To byl ten okamžik, kdy jsme se rozhodli založit blog www.thesikls.com a s ním i první článek právě o naší svatbě.
Psali jsme především o našem low cost cestování, sepisovali jednotlivé ceny, přidávali tipy a odkazy, kde co a jak. Snažili jsme se inspirovat čtenáře, aby se nebáli cestovat na vlastní pěst. Ovšem než jsme stačili procestovat svět, tak nám přišel do života Elliot a celý náš svět se začal točit kolem něj. :)
S Elliotem blog našel jiný rozměr, další čtenáře, rodinná témata a samozřejmě zaměření na cestování s dětmi.
Jsme obyčejní rodiče, ale v duši jsme byli vždy trochu divní. Materiální věci jsou jistým bonusem, ale my nikdy netoužili po baráku, zahradničení atd. Stále nás hnala myšlenka začít hrát se životem jiným způsobem, než jsme byli zvyklí. Možná jsme byli příliš mladí, abychom se cítili vyhořelí a příliš staří abychom riskovali. Přesto...
V roce 2017 jsme se rozhodli opustit jistoty, které nám život v ČR přinášel a přesně po 4 letech od naší svatby jsme 17. září opět utekli..tentokrát tedy do světa a ne ve dvou, ale ve třech jako rodina.
Travel bloggeři ve světě, kteří se učili s foťákem a dronem za pochodu na zemi v hotelové koupelně, když jejich dítě spalo vedle v pokoji. Ano, nezní to honosně, ale tohle jsme my @theSIKLS :).
V ČR jsme dlouhodobě spolupracovali s českými i mezinárodními firmami skrz náš blog a sociální sítě. Teď fungujeme úplně stejně, akorát s tím rozdílem, že během toho cestujeme a spolupracujeme s hotely, resorty a brandy po celém světě.
Nevíme jestli se vrátíme do ČR nebo budeme cestovat věčně, ale budeme rádi, když u toho budete s námi.
Kamila (27), Ondřej (30) a Elliot (2)
 
Instagram @theSIKLS
YouTube theSIKLS