Cayman Islands

Cayman Islands without caymans, but with rays!

We were laundering a lot on Cayman Islands, but only dirty clothes. Therefore, any of these jokes about the island don't concern us. But true is that Ondra bet the lottery yesterday, so who knows. :-D

The name of these small islands is associated with kind of “posh” life and also with wrong assumption about animals called caymans (crocodiles) whose don´t occur here and actually never did; at least according to memories of local people.

We had them nearby because we were in Mexico at that time and good price of flight tickets didn´t let us hesitating for long time. We were leaving Mexico during earthquake again, so the first day on islands we were woken up by warning message about danger coming.  We had no idea what´s going on in the beginning, however, after watching CNN we found out that tsunami might come to Caymans due to earthquake in Mexico. Well, I can tell you it was really not very good feeling. And much less comfortable was the fact that our “house” was situated right on the beach (see the video), so we were watching through glass door to the sea and checking if it there is no ebb.  Local people didn´t seem to be afraid even though they had no idea where to go or what to do in this case. There is really no place to go or to hide. The island is just flat. J Naturally, there was no drama in the end so Caymans could continue with calm island´s life.

Cayman Islands are famous for swimming with rays which was one of the reasons why we couldn´t miss it. The weather was really great so we could spend one day on the sea with this fabulous animals whose were coming to us to “cuddle” on the open sea.

I know many of you have certain prejudices to these animals, however, rays are similar to any other animals, and they could attack you only in moment they feel in threat or danger. I don´t refute the possibility that really whatever could happen in life, and therefore it is necessary to be respectful and humble. Crew of the ship will train you before you meet the rays and they will tell you exactly how to act to them to avoid any danger.

The rest of our holiday was in calm, even holiday spirit – see the video.

If you have any experience or recommendation about Cayman Islands we will be happy if you share them with all of us in comments.


Links for accommodation.

Seven Mile Beach - Island Pine Villas

Island Pines #39


Translated by Sylvie Kabrhelová
IG: mily_denicku


I have no idea where to start. Namibia enthralled us in the best sense. I was personally afraid of it. The opposite has become true and I don´t think any country will surpass it in our imaginary TOP 5 countries.

We were driving 2.500 km – we went through desert, National Park Etoshou, and also through landscape looking more like Mars than our Earth. We were sleeping in tents on car roof, grilling venison, having shower outside, but we also tried the most beautiful lodge with pool in the middle of “desert”. We were really not the first and not the last ones with little kid. It didn't stop surprising us, how many young families or seniors we met there. At one point, we compared it to “Canaries” because of the amount and the type of tourists.

I could poem about it for hours… about the feeling that you can touch the sky or how you can literally walk in stars spilled from Milky Way. But probably I would get lost in my dreams there and wouldn´t be able to reply the questions you are sending us. I would love to inspire you with the article, but mainly to help you. Therefore we will make it as article answering to the questions. Ondřej will help me because administratively it is his merit.

How to get visa to Namibia?

Ondřej: There are many ways to get visa, you cannot avoid Berlin in any case because the Namibia Embassy is located right there. Namibia was second country during our journey so I was trying to find information about getting visa on departure in Cape Town. However, I was warned vigorously that this option doesn´t lead anywhere. Thus we had to solve it quickly in Czech Republic and I found Mrs Stellova and her Stella Travel Agency which deal with Africa more than 20 years. She is in touch with Embassy in Berlin every week and has to solve decades of visas a month. Nice attitude and complete professionalism was kind surprise for us. Moreover, she arranged off-road with tent on the roof and camps in area where isn´t any AirBnB option yet. Google might help you, but Mrs Stellova will resolve it for you. PS: Thanks a lot to Mrs Stellova for organization one more time. If you need any help, visit .

What do you need to arrange if you take a kid with you?

Ondřej: It is necessary to have international vaccination certificate with you. Next thing you must have is copy of child´s birth certificate. This copy must be checked and marked by court translator. Be aware it will take you about 5 days. We visited 10 African countries, so I had 5 of these copies just in case.

Do you need any special vaccination?

Namibia is not a country with compulsory vaccination of yellow fever in contrast with other African countries. It is necessary only in case you arrive from country with endemic presence of yellow fever. So for example if you stayed in Uganda and moved to Namibia, you would need the vaccination. Of course it is not very good for kids (live vaccine), so we made up our itinerary not to need any. In spite of that I had got English document saying that Elliot is not able to undergo the vaccine due to the allergy. It was just prevention if any official try to devise something. We have a lot of vaccines, but I and Elliot don´t have yellow fever vaccine. Elliot doesn´t have even typhoid fever because of his age.

Please don´t take us as example for vaccine and contact your doctor or nearest vaccination centre. They will be glad to help you and explain everything. We are not certified.

Is it safe to travel by car on my own?

Yes. But it has some rules. For example you must have itinerary with passport and add them to your request for visa. Itinerary includes except your journey also accommodation reservations or printed vouchers into individual parks. Supposedly, police officers want to see the itinerary too if they stop you somewhere. But we do not have the experience. Nevertheless, you should know you will drive off-road almost whole journey as you can see in our video.

Is it necessary to book camps in advance?

Ondřej: Yes and no, we were in Namibia in high season, so we experienced problem with accommodation near Sossossvlei (the oldest desert). I mean the cheapest and more available camps. But there was always option to find another way, e.g. further from the entrance of park etc. But you just cannot be choosy. Therefore the general rule I have for Booking and AirBnB is the sooner, the better.


How do camps work?

Camps have usually more options of accommodation – safari tent, lodge or parking place which usually include some grill. Showers are either shared either private, but always outdoor ;-) Let´s say with a bit of romantic. They will arrange charcoal or sometimes make a fire in bigger camp. The fire is for preparation your meal but also for boiling water to shower.

Some camps have small shop where you can buy meat (venison), drink etc. But it is usually very simple. We actually found only one shop where we could buy more items. If there is no shop, you can just ask at the reception. They have some meal packages in the fridge.

Where and how to hire a car?

Ondřej: It really depends what season you want to hire the car in, but I recommend searching it in advance. We provided cars similarly to visas, with Everything was arranged in advance including insurance for exact price. You can search through web but always ask for signed contract about car hire to avoid problems with empty car rental.

How is car equipped?

It has absolutely everything. Our car had two double tents on the roof. It included also camping set (4 chairs, table, dishes and cutlery), fridge, 4 pillows and 4 sleeping bags.

Note: We recommend taking USB adapter for ignition switch to charge the phone etc. There are usually older models without built-in USB. It´s not bad idea to take CD with music or spoken word as it is mostly not possible to tune any station on the radio. Listening radio or CD is really good if you drive five hours a day. This is just a recommendation if you want to hire car with camping style.

And sure, if you see petrol station just refuel full tank.

Did you take any special clothes or items with you?

We were trying to buy only white clothes for Elliot to Africa as it doesn´t attract flies and mosquitoes. You have to avoid especially blue colour! We took him one-piece overalls for sleeping to cover him as much as possible. We packed snowboard socks because nights are sometimes cold, so we gave it to Elliot few times as well. Another parenting couple which is traveling more than us recommended to buy insertion into sleeping bag. Sleeping bags similarly to pillows should be already washed; however, it is Africa so they are mostly much older than you. The cotton insertions are the best. I will give you link for our insertions down here. Of course I was carrying mosquito net from Nano fibres. You don’t need it in tent because most likely no mosquito can get in. However, I used them in some apartments. I´m not going to talk about our shooting technique, you can see it all in our video on YouTube.

Did you take any antimalarial before the trip?

No, none of us did. But again it is just your choice. When you use repellent I recommend buying the local ones as it is much more efficient.

How about food?

As tourists in Namibia you can find venison as antelope, ostrich and other. If you use lodge, you can find everything in menu and food is really good. If you use camps and eat by yourself, you will probably grill meat. It is really good to buy all you need in large cities (which means about two :D ) during the journey.  Otherwise it might happen that you will not find anything else than meat for long time. If you don´t like venison, buy some chicken or sausages in advance because there will be nothing to buy later. We had problem to find bakery sometimes, which makes toast bread in 90%. They were importing bread into Etoshy once a week but it was gone in a while. As I said car is including fridge so fill it up - coffee, yogurts, ketchup, butter, salt, pepper etc. Sure the most important is water, water and water. You never know what can happen and where you have to stay for hours. So it is never enough of water. Everybody always highlighted – petrol and water. So if you find a petrol station, fill everything up!

Links for individual camps and other accommodation.

Sossusvlei Lodge

Sossusvlei (the oldest desert in the world) – be aware if you want to get into area of dead trees you must walk. You can get to “picking point" by car. More experienced “desert” drivers will pick you up there for small amount. They will transfer you to the place where you can finally start walking. Well, you can also try to drive through sand by yourself. We tried it and we got stuck, of course. If you really want to try it, do it in the morning when the sand is not so warm, to avoid our problems as you can see in the video.

Rostock Ritz Desert Lodge

Zebras walking up to the house. Be careful. They like to kick


Swakopmund – don´t forget to boat trip (oysters are served). The view from boat can show you one of the three places where dunes are connecting to the ocean. You can go closer to the beach to see thousands and thousands of sea-calfs. If you are lucky you might see dolphins or whales. Moreover, you can try snowboarding on dunes in Swakopmund. It is one of the large cities where you can stock up in big shops.


The capital of Namibia.

Okonjima Lodge

Okonjima has over 22.000km² and is so called reservation of cheetahs. Except tracing cheetahs in nature you can experience awesome safari. Lodge has one whole side made with glass so you wake up and fall asleep with view to antelopes, wild pigs etc. I have to say it was the most beautiful accommodation with great food and atmosphere.

Etosha Campsite

In Etosha you can use your own car how you want, but if you are not accommodated in one of the camps you have to leave it by 7pm. There is strict prohibition of using drones. If you admit you are owner of drone, you must hand it in till you leave. Honestly we didn´t admit it as we were afraid of returning but of course we didn´t use it at all!

If you want to be woken up during the night by lion´s and elephant´s roar and if you want to have goose bumps because you sleep in the middle of national park, this is right for you. Don´t worry, the place is fenced and guarded.


Finally here is the video about toys giving from you to children in Africa.


Do you have experience with Namibia? Everyone visit different place and stay in individual destinations different time. Thud we will be glad if you share your experience with us in comments.



Translated by Sylvie Kabrhelová
IG: mily_denicku


Probably the very first country, where I regretted not buying the souvenirs and not having the space in our luggage.

Mexico was not actually my dream destination. Probably that was the reason why I was really impressed afterwards. Me, the one crazy about all the colours and trumpery, I didn’t know where to look first. I even wasn’t a big fan of the Mexican cuisine. Well, until then. 






Ondrej had it clear from the beginning - he wanted the accommodation through AirBnB, eat on the streets and really soaking up the Mexican atmosphere. We lived in an apartment located on the beach, with the view of the stunningly white sand and the most turquoise sea in the Cancun. Having burrito just by crossing the road and enjoying it with the Corona for a couple bucks. 


Dave, our neighbor who was taking care of this flat, which belonged to his friend, arranged with us to show us some places and give us a ride wherever we needed.



We weren’t afraid, he is a young man about the same age as we are. He lived some time in Belgium and had travelled throughout the world. During our trip to Chichen Itzu, Cenote Segrado, Playa del Carmen he was telling us, how it goes in Mexico, what are the rumors and where to be more careful. He said that the tourists don’t have to be afraid because the criminality is more between the local gangs and mostly in the capital city. 

Driving around with a local and visiting the attractions with him has its advantages. On top of them is the price. The locals have always different prices and it applies both to souvenirs and food, so thanks to Dave we did not get ripped off. And he also knew where is the best place to eat, to park the car or where it will not be a never ending queue and/or how to avoid it. 



After couple of days in Cancun we went to Tulum. We have heard so much about this place, we could not skip it. Tulum is basically one beautiful street on the beach, with many small shops, bars, cafés all in the mexican-boho style. There are swings, swing nets, pom-poms, knitted puppets.. Everything is colorful, even the food seemed more colorful than anywhere else. A really picturesque view. Allegedly since Justin Bieber bought a vila not far from there, is Tulum having the tourist boom. Whether it is true or not, this place is full of beautiful models and the “young blood” in general so if you want to party, this is the right place for you. 


Our accommodation was about 5 km away from the beach, which was definitely not the best decision. Although our vila was extremely beautiful, with a rooftop pool, we had to ride a bike every day to get to the centre. There were no shops, nor restaurants close by, which is not really good considering having a small kid with us. So Ondrej was jogging every morning approximately 4 kilometers there and back to the closest shop where they had something more than just water.. I don’t know why, but we thought Tulum was going to be more widespread and we have found this accommodation just perfect, but if you want to visit Tulum, think it through and try to find a place as close to the beach as possible. Don’t get attracted by the cheaper and more beautiful places to stay, located so far from the centre. Well, only if you love bikes, which almost all of the accommodations provide so you can bike back to the civilization. But we’d prefer to live closer. 


If we come back to Mexico, we will take one more suitcase with us. For sure! :D 



If you have any recommendations, remarks or tips, we’d love to hear them in the comments so everyone who is planning to visit Mexico can read it and take your advice. We all travel by our own ways, some of us are nomads, loving to travel by their own, others enjoy to travel with their family. We all have different expectations and dreams to fulfill. Personally I was a little bit afraid of Mexico, that is why we were choosing the more touristy places, but we’d love to get inspirations from you for the next time.



Here are the links for the accommodation in Cancun, Tulum, Akumal and even the contact for Dave, with whom you can arrange the car rent, driving and visiting places and even the pick up from/drop off to the airport. Last but not least, I am adding our new video on YouTube. The pictures are great, but sometimes they cannot capture all of it. Unfortunately, I cannot give you the contact to Dave, because he’d already left back to Belgium :D

accommodation - Tulum

accommodation - Akumal

accommodation - Cancun


P.S.: During our travels, we have this little tradition of ours, to find a movie filmed in the destination where we are. And the priority goes to those based on a true story. In Mexico it was ‘Man on Fire (2004)’ which  is based on a true story. :) Even Dave told us this story, his own way, so we are sharing this tip with you :) 


Translated by IG: @dadulienocka



Family livin in one luggage around the world.

How did it happen?
We've always flirted with traveling nonstop, but we had no idea how to do it.
This is our story.
Kamila lived at Idaho at age 16, where she was snowboarding and studying English. Ondrej stayed for a while in Miami and also in LA for english school. Our journey started in 2013, when we get secretly married after 7 months dating - you can read about our wedding in Cannes here - WEDDING
We are not sure if it was because the pictures, a story, or an outfit, but our wedding in Convers shoes and tulle skirt on the red carpet has somehow "touched" people. Our personals FB profiles get full of questions about our wedding. That was the moment when we decided to start the blog and with it first article about our wedding.
We mainly wrote about our low cost travel, prices, we added tips and links where and how to go. We just wanted to inspire readers not be afraid to travel on their own. But before we were able to travel the world, Elliot came to our life and our whole world began to spin around him. :)
With Elliot blog get new and different dimension, different readers, family themes, and of course a focus on traveling with children.
We are ordinary parents, but we were always weird in our souls. Material things are sure bonus, but we never wanted house, gardening, etc. We still had the idea to start playing with life differently than we were used to. Maybe we were too young to feel burnt and too old to risk. But...
In 2017, we decided to change our life and leave the comfort of our home in the Czech Republic and exactly after 4 years from our wedding we escaped again on September 17th we ran in to the world as a family.
Czech full time travel bloggers who learned how to properly use a camera and drones in a professional way while siting on the floor in the hotel bathroom while their baby was sleeping next to the room. Yes, it does not sound fabulous but this is us @theSIKLS :).
In the Czech Republic, we had long collaborated with local and also international companies and brands through our blog and social networks. Now we are working the same way, except we also travel and work with hotels, resorts and brandy throughout the world.
We do not know whether we will return to the Czech Republic or we will travel forever, but we will be glad when you keep in touch with us.
Kamila (27), Ondřej (30) and Elliot (2)
Instagram @theSIKLS
YouTube theSIKLS
Facebook @theSIKLS

Lago di Garda - La Rocca Camping Village

Slibovala jsem odkazy na tenhle krásný kemp kousek od jezera, tak tady jsou. 😉


Celý kemp je opravdu "kids friendly" pro všechny věkové kategorie. Mnoho typů ubytování, aktivit, animátorský team, baby club, cukrárna, restaurace, obchůdky atd...

My byli v MAXICARAVA - Aquasuite s vířivkou a grillem 🙏🙏🙏 ...
Pár metrů nad námi byl bazén, brouzdaliště, (bar😄), tobogán a pak náš největší favorit taková dětská oáza . . úplně nevím jak to nazvat prostě pogumovanej povrch s malými a velkými vodotrysky. Elliot má rok a půl a tohle byla pro něj i pro nás naprostá paráda. V brouzdališti jsme ho nemohli nechat samotného, protože byl věčně hlavou pod vodou ale tady na tom mohl v klidu běhat a cachtat se. Vzali jsme mu s sebou odrážedlo, takže se v oáze o něj pár dětí porvalo - on jim ukradl míč - a všichni byli spokojeni. 😏



Ke kempům jsme přičuchli loni v Německu u Bodamského jezera a tak nějak jsme zůstali tehdy v tranzu, jak dnešní kempy vypadají a letos tomu není jinak.
Asi tak 17km od kempu La Rocca je vesnice Molina a tam najdete tyhle krásný vodopády a maxi houpačku. Celý park je udělaný asi na 3 okruhy a je samozřejmě na vás jakou vzdálenost si zvolíte. Určitě neberte s sebou kočárek a pokud možno, tak pro menší děti přibalte nosítko. My byli v žabkách, ale většina lidí kolem měli trackové boty a hole. 😬 V horku je tam příjemný chládek a  celou cestu jsou různá odpočívadla, ale počítejte s tím že se trochu zpotíte. 😉


A v neposlední řadě jsem vám slíbila pár slov a prvních postřehů na našeho MUTSYho.
První postřeh je, že Ondra miluje golfky. 😁😁 Nevím, jestli je to nějak všeobecně rozdělený, že ženský milují kočáry s hlubokými korbičkami na miminka atd a chlapi prostě baví golfky a větší batolata, ale v golfkách se prostě už moc nechytám 😅 u nás je to čistě pánská záležitost a mě byl půjčen jen na focení. Ondra ho zbožňuje, stejně tak Elliot (samozřejmě i já) a tak náš "velký miminkovský" kočár jde definitivně z domu.

Mutsy je opravdu lehoučký, snadno ovladatelný, rychlé skládání a naopak . . . . ale největší přednost je prostor a polohování, když kočárek "položíte" na spaní a zvednete podložku pod nožičkami, tak je z něj regulerní letiště. 🙈 Musím poznamenat, že mě překvapilo jak se veškerá polohovatelnost zvládá jednou rukou. Vymazlený kočárek ten pan MUTSY.👌

Kemp: La Rocca

Kočárek: MUTSY



Máme za sebou dva víkendy v Amsterdamu, tak mám pár tipů co v zimě navštívit.

Prvně bych asi mohla nějak vysvětli, proč jsme letěli dvakrát za sebou. Určitě tady nečekejte populární větu "něco se chystá" 😃 nic se nechystá/nechystalo a naopak se nám něco lehce zkomplikovalo. Ondra nám k Vánocům nadělil letenky do Amsteru a k tomu lístky na koncert Draka. Bohužel Drake je trochu lopata, takže dva dny před plánovaným koncertem změnil datum a vystoupení přesunul o týden později. 😏 Předpověď počasí ukazovala, že má být azuro tak jsem letěli a zároveň koupili letenky na další týden. Víkend jsme si užili couráním po městě, trochu si pročistili myšlenky a zároveň se těšili na další víkend a koncert, když nám další středu opět přišel mail, že koncert je znovu přeložen a tentokrát o měsíc, tak už nám to tak vtipný nepřišlo. Ještě ke všemu když přeložil páteční (náš) termín, ale sobotní nechal nezměněn..! Letenky byly za 1600,- a storno nebo přeprodej letenek by se opravdu nevyplatil...nechat je propadnou nám bylo líto...

Letěli jsme teda po druhé a v Amsteru jsme nakonec koupili lístky na TEN sobotní koncert, aby jsme se v březnu nemuseli vracet po třetí. 😃 ZÁVĚR - Na koncertě jsme tedy byli a bylo ta pecka, ale máme lístky na koncert 28. března, které teda prodáváme kdyby měl někdo zájem. 😉 No nebudu lhát jeden koncert se nakonec časově i finančně pěkně natáhl... tak mohli jsme zoufat nebo si to vyřešit a užít si to i tak . ;) ŘEKNĚMĚ ZKUŠENOST K NEZAPLACENÍ


Heineken Experience

Prohlídka prvního postaveného pivovaru. Hodně piva, chmelu, historie... trochu koní a na závěr bar na střeše. Je to opravdu hezky udělaný a místo vstupenek dostanete gumový náramek na ruku na kterém jsou dva "knoflíky" za ty vám v baru dají pivo. (až nejsou knoflíčky, tak můžete samozřejmě pokračovat penězma) - Ty knoflíky zmiňuji právě proto, že nám to nějak uniklo a přivezli jsme si domu náramky se 4 knoflíkama 🙈😝 zjistili jsme to až v letadla při cestě zpět, když jsme se o tom s někym bavili..

Mimochodem kdo neviděl, tak je natočený film podle skutečných událostí - únos Freddy Heinekena (2015) 👍 stojí za shlédnutí



Nejlepší :) byli jsme první i druhý víkend. Nevím jak to pořádně popsat. Jsou to cihlové haly a v jedné z nich jsou bary a po stranách jakoby "fast foody" ale v tom lepším smyslu slova. Přijde si tam na chuť opravdu každý. Najdete tam od Itálie přes Asii, Koreu, Francii - slané i sladké. Je tam opravdu narváno a najít místo chvilku trvá. Všichni sedí tak nějak pohromadě 😃 a prolínají se tam všechny národnosti. Je to oblíbené místo místních, ale i turistů. Před halou je trh (pravděpodobně jen přes víkend), kde se dají koupit sýry, tulipány atd. za jiné ceny. :) Mimochodem sýry a tulipány si můžete vzít i do příručního zavazadla do letadla. 😉


"Plavba" lodičkou. Nám Amsterdam připomíná takové novodobé Benátky...všude kanály a některé domy jsou postaveny, tak že jim voda sahá až ke dveřím. Byli jsme na noční plavbě a měli zrovna štěstí, že probíhal festival světla, takže jsme k tomu měli na vodě lehkou světelnou show. Nicméně jsme se dozvěděli, že ročně do vody spadne přes 15.000 kol 😂 a že jednu celou ulici koupila pojišťovna, protože tam tak často zahučeli auta do vody, že bylo pro ně levnější to koupit - uzavřít a udělat z toho parkoviště, než vyplácet pojištěné. 😅 Viděli jsme největší zavěšené parkoviště na kola a propluli kanálem, kde kdysi byla tak čistá voda, že jí používali pří výrobě Heinekena. Nemám žádné fotky z lodi, tak vám se píchnu něco z googlu.


Tulipánový Market, nápis I am Amsterdam atd. je asi taková klasika po které jdou všichni, ale je fajn si to projít. Amsterdam je naprosto úžasnej, ale příště bych ráda v létě 🙌 to tam člověk může prolézt, navštívít a zkusit mnohem víc věcí! Nicméně když doletíte do Amsteru, tak se vyplatí koupit si 3-4 denní "lítačku" na metro, vlak a tramvaj... Koupíte jí hned v příletové hale u přepážek a vychází asi na 26Eur, když si budete kupovat jen jednorázové, tak v tom jste snad vždy za 6Eur a my teda projezdíme kilometry sem a tam snad všude 🙈 musíme všechno vidět a všechno vyzkoušet, takže do tramvaje skáčeme a vyskakujeme, jak opice. Mimochodem je super tu lítačku poslední den na letišti někomu, (kdo jí ten den ještě využije) za 5 Eur ještě střelit. 😉

Ono nejde ani tak o těch 5Eur, ale spíš o to že člověk myslí trochu ekonomicky a má dobrý pocit, že ze všeho vyždíme maximum a vyjde trochu z té své komfortní zóny. :)

Kdyby někdo chtěl ty lístky na koncert Drake, tak dejte vědět. 🙏🙌 Jinak budeme "muset" vzít ty náramky s knoflíkama a letět v březnu znovu. 😅




The first holiday without Elliot!

This is going to be a bit different travel post than you know from Philippines, Bali etc...

We will definitely return to our counting flight tickets, accommodation and tips for places in local area; however, we made Miami just as a quickie. I got the flight tickets as a Birthday gift from Ondra in August. Of course, it wouldn´t be us if we don´t combine business with pleasure. :)

A work opportunity meeting which should take place in Miami showed up and we grabbed it. If the whole project will go well and we will see perspective, we will introduce it to you in the beginning of spring. But just so you know, somebody could outrun us or the project may collapse completely. Either way to be fair I will tell you more afterwards. ;)


Although Miami was lovely, it didn´t take my breath away. I am fan of the dirty Asia. But there was naturally the best and most beautiful jogging rout I have ever seen. It´s unbelievable that all the people really run there! It is awesome to go jogging in the morning and watch 70 years old granny outrunning you. The ice hockey is the chapter by itself. We would visit every single match. We are just one huge hockey family. I love America for many reasons, but most for the people who live there… As I wrote somewhere, I don´t know any other country that would be more patriot and based on family so much. Well, we talk about their commercial Christmas, big smiles, mentality, but mostly the people who could never meet them are those who keep saying this story all the time. I used to live in Idaho for one year, Ondra used to live in Miami couple of months and in LA as well. And we really don´t know more patriotic people supporting each other. Czech people are very similar to them especially during the ice hockey match. I mean Worlds Cup, Olympiad etc. :-D

Well, the main thing is that we have left Elliot at home. Elliot Home Alone!! :-D

I was wondering how it will be, how he takes it, how we take it and how he will welcome us. Nothing special happed, I was actually a little sorry for it. Elliot was really enjoying the stay in granny´s house. He did fall asleep immediately, he didn´t wake up at all and didn´t even cry. He settled down with granny and didn´t care about the new bed. He didn´t even care about the fact that the Yorkshire who was usually stealing cookie became a tax office suddenly stealing whole bag of cookies…

Of course, I was happy he is alright. But the welcome was so cold that I had to smile how naïve I am. :-D He smiled, gave us a kiss and returned to play with his car.

So if you are just making decision if or when to go somewhere without your kid, if you hesitate or worry, just stop it. Maybe you don´t want listen to this fact, but kids don´t care about us that much. At least this is our experience!

I have to say, we realised right there that it wouldn´t be ideal to be there with him. Elliot is 11 months old, he can´t walk yet and he stuffs something into his mouth all the time. He would be like desert lizard will mouth full of sand and scratched belly and knees…

We weren´t accommodated in hotel with kids allowed so the idea of him running by the pool is crazy too. If I imagine how his feet slide on the wet floor, how he stands up and how he hacks his teeth by the lounger… no, no!

We really enjoyed the childless holiday as a teenagers, and of course we didn´t cry. Sure it was also because we knew Elliot is taken care of properly. It is really awesome to give your child babysitting with knowing that granny look forward and take it as a reward. Everyone was happy. Just happy end!

Your common question on IG is “why” we don´t fly with Elliot. The answer is simple – vaccination. I really don´t want to cause a discussion about traveling by aeroplane with babies, so please accept it as our opinion and decision. But if this is right way for us doesn´t mean it´s good for you. You don´t need to have the same way. We don´t want to force it to anyone and I do understand if someone need to judge us. We look forward to our traveling together with our little boy, but this will really not happen till his 15 months. We have passed couple of consultations with paediatrician about vaccination, because for example measles are vaccinated in 15 months of baby age which is lethal for those who are not unvaccinated. Last year 27 infants died during one month after immigrant´s arrival in Germany. Mothers stopped traveling with infants even with public transport for some time. An aeroplane is close space where about 300 people breathe the same air for X hours, so that´s it. I absolutely don’t judge people who travel with kids from 6 weeks of their age. I am just jealous. Maybe I´m paranoid but we already set it up in our minds and we don´t care anymore. World will not break down because of few months.

Translated by Sylvie Kabrhelová
IG: @mily_denicku


Z plánované Srí Lanky se staly neplánované Filipíny. 

Poté, co nám letenky na Srí Lanku uletěly, na sebe improvizace nenechala dlouho čekat a Filipíny zněly, taaak exoticky.

Praha -> Amsterdam  -> Beijing -> Manila -> Boracay -> Cebu -> Palawan -> Manila

Pokud vás na levných letenkách odrazují mnohdy dlouhé mezipřistání v jednotlivých destinacích, zkusíme vás dotlačit k lehkému přehodnocení.
Při cestě na Filipíny jsme měli dlouhé mezipřistání v Beijing, China cca 10 hodin, China airlines nám zařídila FREE hotel a odvoz. Chtěli jsme sehnat taxi nebo autobus, co by nás odvezl z hotelu do města, ale bohužel v Pekingu jste bez šance se domluvit rukama-nohama, natož anglicky, tak jsme dali sprchu a vzali letištní odvoz zpět na terminál. Následně jsme sedli na vlak - metro a jeli se podívat do starého města. Celkem fajn zážitek, 20 metrů vysoká váza plná umělých tulipánů nás moc nevzala, ale staré město bylo parádní. Všude na špejlích napíchané hvězdice, netopýři, škorpioni, larvy všech velikostí a všemožná havět připravená na všechny způsoby alá smažený McDonald nebo grillované Chipottle. Dali jsme si pekingskou kačenku pro nás na tradičně pivním základě a pomalu mířili zpět na metro.
Na letišti jsem nám přes tel přemístila sedadla tak, abychom měli oba trojsedačku sami pro sebe a mohli se trochu prospat, než přistaneme v Manile.
Na Manilu nás všichni upozorňovali se strachem, aby se nám nic nestalo. Naše rodina a přátele nebyli příliš nadšeni, že opět nemáme nic zajištěno a že si nedokážeme představit, jak to tam v některých místech vypadá. Nic co by pro nás po pár posilňovacích drincích v letadle byla překážka. Vzali jsme taxi a jeli se ubytovat na hotel (čas 1:30) - chtěli za něj 2000,- Kč na noc/2os což nám přišlo nehorázné za postel a pokoj téměř bez dveří, tak jsme plni smíchu a dalšího piva vyrazili do ulic. Yop a právě tam nás smích přešel. Okamžitě jsem si zapla mikinu ke krku, nasadila roušku a hodila přes hlavu kapuci. Měli jsme opravdu strach. Procházeli jsme noční Manilou mezi spícími dětmi na zemi. Leželi úplně všude a když myslím děti tak do dvou let, jako útočiště měly nad sebou udělané plachty ze svázaných igelitek, některé jen tak bezvládně ležely po schodech a já jako evropský arogant jsem musela začít odvracet zrak, protože jsem měla strach zjistit jestli jsou živé. Ležely všude bez oblečení nebo jen v roztrhaných trenýrkách bez botiček na zrezlém železe protínajícího mostu. Neuvěřitelný zážitek. Všude byla spousta chlapů, kteří civěli na mě a náš malý batůžek. Poprvé jsem spatřila v Ondrovo očích strach o mě, o to co s námi bude a jak odsud rychle pryč. Manilou jsme procházeli polovinu noci a v danou chvíli bychom dali 10 000 Kč za noc v hotelu s recepcí a pořádnými dveřmi. Tento hotel jsme našli a měl plno, ale taky měl WiFi a perfektní personál, takže jsme mrkli na net a našli letenky na Boracay (nejkrásnější ostrov Filipín). Na recepci nám zavolali taxi a my si to po našem nočním výletě pádili zpátky na letiště směr ráj bez plánované jedno - dvoudenní pauzy v Manile. Později jsme zjistili, že jsem opravdu procházeli jednu z nejhorších částí té originální Manily.
Boracay je ráj na zemi s těmi nejkrásnějšími plážemi, co jsem kdy viděla. První 4 dny jsme strávili na resortu s privátními plážemi a bazény, jenže v ruchu města nás to bavilo víc a tak jsme se přestěhovali dolů k party plážím. Ráno jsme chodili běhat po tom nejjemnějším písku, který by se dal přirovnat k sušenému mléku. Celé dny jsme si užívali po barech, plážích a západ slunce trávili na paddle boardu.

Z Boracay jsme přeletěli na Cebu s plánem sehnat loď na Bohol. V Cebu City jsme si málem pořídili psa, byli jsme tak rychlí, že jsme si zařídili papíry na přelet do Čech, ale malý buldoček se nakonec nekonal. Nééé, že bych v tom měla prsty :P

V Cebu jsme našli autobus, kterým jsme si to mířili rovnou za žralokama na OSLOB. 4 hodinová cesta filipínským autobusem byla divoká hned z několika úhlů pohledu. Každých 5km do autobusu přiskakovali a vyskakovali mladí divoši s koši plnými nejrůznějšího jídla a pokrmů, které mě pohledem a ani vůni nelákaly. Asi jsme byli ve špatném autobusu, protože s chlazeným pivem nikdo nepřiskočil.
Někde uprostřed ničeho jsme za jízdy po 4 hodinkách vyskočili a ubytovali se v menším hotelu zabudovaném v útesech. Při večeři ve stylu "co dům dal" jsme se seznámili s Australanem, Hawaičanem, Filipíncem. Tři mušketýři okolo 60-ti let nám povyprávěli o jejich neskutečných životech. Jeden byl kapitánem dopravní lodi přes 30 let a podělil se o příběh, kdy proplouval mrtvými těly okolo Somálska. Hawaičan byl hasič, který už teď jen zachraňuje miss bikini na surfu a užívá života v Maui. Australan byl armádním mechanikem stíhacích letounů a své profese se kvůli surfu zatím nevzdává. Při cestách se dají potkávat jen zajímaví lidé. Ti nudní, totiž sedí doma na zadku a stěžují si, jak je život nespravedlivý a jak se ti nebo oni mají a jak by se jim to taky smálo v jejich pozici.
Další den ráno jsme se probudili za zvuku divokého moře lemujícího zářícím sluníčkem ovšem se staženým žaludkem a bušícím srdcem.... Jdeme na to! Ryba není žrádlo, ryba je kámoš.... A tak jsme se vypravili na jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli pro Filipíny a sice volné potápění s největšími žraloky na světě. Nasedli jsme na malou loďku a vyrazili směr žraločí zátoka.
Se žralokama jsme se potápěli přes hodinku. Předcházela tomu kratší přednáška o tom jak na žraloky nesmíme sahat a přibližovat se blíž jak na 4m a taky rozhodování mezi ponorem s bombou nebo šnorchlem. My se rozhodli pro šnorchl, tím že je místní páníčci krmí, tak se většinu času pohybují u hladiny.
Jelikož jsme s Ondrou děti štěstěny, což jste si jistě už všimli (:-D), tak jsme měli okolo sebe žraloků hned 10 – 15, každého o délce 7m – 15m ! Náhodou jsem se přimotala k lodičce, která pro žraloky byla pojízdným bufetem, naskytla se mi příležitost, jako jednomu z milionu. Oči jsem měla v úrovní hladiny a potichounku sledovala, jak se 25cm ode mě otevírá 1,5 metrová tlama, která nasává vodu s naházeným krmením. Držela jsem se loďky a cítila neuvěřitelný tlak proudící vody, která mi mizí okolo tváře a končí v tlamě toho neuvěřitelného tvora. Hleděla jsem mu do očí a viděla, jak on kouká do těch mých. On o mně věděl a cítil, jak se mé volně spuštěné nohy dotýkají části jeho břicha a ploutví, akorát já nevěděla kdo z koho má větší strach. Podívala jsem se směrem nahoru na rybáře v loďce, který mě přikývnutím hlavy a gesty rukou pobídnul k naprostému klidu a dál krmil své mazlíčky. Bylo kolem mě 5 nenažraných žraloků a já si ten pocit naprosto užívala. Ondra se o pár metrů dál věnoval jejich kámošům a především taky podvodní fotodokumentaci se stejnou euforií v očích, jakou jsem prožívala já.
Po více, jak hodince jsme se nalodili spolu s našim kapitánem a dvěma spolucestujícími a pluli zpět na břeh. Naši dva spolucestující byli ze stejného hotelu jako my a opět nás překvapili. U oběda z pána vypadlo, že je pilotní kapitán pro Emirates airlines a zároveň instruktorem pro AirBus A 380. Padli jsme si všichni do oka a nabídli nám odvoz do přístavu s jednou zastávkou na vodopádech a tak jsme spolu s ním, jeho krásnou ženou a synem vyrazili zase o kus dál. Vodopády byly úžasné, ale lepší byla dlouhá cesta do přístavu, kdy jsme našeho pilota mohli zpovídat a zahrnovat všemi konspiračními teoriemi o záhadně ztracených letadlech v poslední době, jelikož patří i do komise leteckých havárií, tak nám vše krásně osvětlil. Opět jsme dostali spoustu nezaplatitelných rad o životě. Jeho životní příběh byl natolik zajímavý, že bych mu musela vyhradit celý článek, ale to nemůžu.... je to jeho příběh a on ho vyprávěl nám a já nemám právo ho šířit dál ani v dobré vůli, takže máte smůlu a ponaučení je zvednout zadek a začít cestovat. :P
Cesta utekla strašně rychle a my už se blížili k přístavu. Bylo nám líto, že nepokračujeme společně. Byla to naše krevní skupina, vyměnili jsme si kontakty, dostali pozvání za nimi do Dubaje a rozloučili se...
Přístav nebyl to co jsme očekávali. To, že je něco zakresleno na mapě ještě neznamená, že je to funkční a že ta existence je aktuální... Uprostřed vesnice mezi Cebu City a Oslobem jsme byli, tak trochu v řiti. Sedli jsem si na patník, spíš na okraj trávníku mezi uvázané kohouty a přemýšleli co dál. Bez signálu, který by nám byl stejně k ničemu. Myšlenka dne přišla nad jejich silným pivem :D a tak jsme si to trádovali pěšky s nadějí, že potkáme autobus nebo něco tomu podobného a co nás odveze do hlavního přístavu v Cebu. Karma je mocná čarodějka a seslala nám po pár set metrech něco podobného autobusu. Vděční a vysmátí jsme naskočili na konečnou - PŘÍSTAV.
Bylo celkem pozdě večer a my potřebovali chytit loď na ostrov Bohol. Plán byl, čas chyběl, ale štěstí se usmívalo J chytili jsme poslední loď, koupili si palubní lístky do economy a jak už to u nás bývá – omylem nám byli dány do First Class :D Kožené sedačky, televize, brambůrky a 30 volných sedaček okolo nás bylo opravdu příjemné zpestření. Pluli jsme 4 hodky a na Boholu se vylodili uprostřed noci. Opět bez ubytování.
Všimla jsem si cedule McDonald, což je pro nás jasný směr, něco z čeho se neotrávíme a něco kde je WiFI. Hamburger měli, ale WiFi byla rozbitá a tak jsme dělali další konspirační plány a teorie, kde přespat. :D Popravdě nám moc do smíchu nebylo.
Mně do smíchu začalo být mnohem dřív, než Ondrovi. Jedna WiFi se nám ukazovala, ale byla zamčena a jelikož já jsem čarodějnice po svojí mamce, tak jsem se náhodnými čísly trefila a odemkla ji!!! Yop, pocit vítězství se dostavil! Chvíli jsem si to vychutnávala brouzdáním po všech sociálních sítí, pročítáním emailů a pohledu na nic netušícího manžela!!! :* (sorry babe)
:D :D ještě teď se tou vzpomínkou kochám :D :D ok, našli jsme ubytko a šli spát....
Bohol jsme procestovali na pekelném vozítku (scootru). Má krásná manikůra se rýsovala v Ondrovo žebrech ještě dlouho poté. Návštěva Chocolate Hills byla perfektní!! Krásný pohled!
Zastávka u tarsier byla rychlá. Ty opice jsou tak malé, že jich v celém tom jejich parku najdete 5 a stejně se k nim nedostanete.
Zastávka na bambusovém mostě nebyla plánovaná ani jsme nevěděli k čemu je nebo, kdo ho tam udělal, ale viděli jsem při cestě zpátky ceduli a fotky na něm vypadaly prostě parádně! ;)
Z Boholu zpět do Cebu na letiště a letadlem na Palawana, El Nido. Pokud někdo chcete na El Nido, tak hlavně nepřistávejte v Puerto Princessa! V Puerto Princessa musíte sehnat odvoz na El Nido to není, takový problém mini busů tam je dost ale 6 hodinová cesta s řidičem, co koukal na Rychle a Zběsile, Tokyo drift minimálně 457x není úplně cajk. Nicméně v minibusu se k nám přidala Clara, doktorka ze Španělska jistota, kdyby spanilá jízda nedopadla, tak víme komu dát šitíčko. Clara měla, již zajištěné ubytování za 400Kč na os/noc a jelikož na El Nidu vypínají proud a bankomaty neexistují, tak jsem vzali pokoj vedle ní. Nebylo to nic extra, ale bylo to čisté a na přespání to stačilo. Ráno jsme se sbalili, že večer najdem noclech někde jinde, jenže jsme nejdřív jeli na výlet lodi s Clarou a poznali se s Martou a Danielem.
 Z výletu se stala party loď, asi ve 23:00 jsme si vzpomněli, že nemáme ubytování a tak jsme se s prosíkem vrátili na původní stanoviště, jenže paní už neměla pokoj s klimatizací, tak nám dala s větrákem za 200,- Kč os/noc. Byli jsme ve stavu, že nám to bylo opravdu jedno. :D Druhý den se to opakovalo, kompletně celé, akorát Marta s Danielem vymysleli, že si vezmeme loď sami pro sebe. Na El Nidu je prostě sranda. Poslední den jsme procestovali opět na pekelným vozítku spolu s Martou a Danielem. Marta je Španělka žijící v Manile a tak nás protáhla na místa turistům neznamá. Tajné pláže a bary. Odjížděli jsme dřív a později se s nimi setkali, až v Manile!
To, už byla ale jiná Manila, než jsme viděli! Ubytovali jsme se v 7. nejvyšší budově ve městě BSA Tower, kde nás vyzvedl Daniel a protáhl Manilou! Ondra si zašel dopoledne na masáž a já na keratin! To byla asi ta nejlepší věc co jsem mohla udělat, platila jsem 1000,- Kč vč. šamponu a kondicionéru. Ten pocit čisté hlavy, vyžehlených vlasů nacucaných keratinem a za takovou cenu – prostě k nezaplacení!!! (chlapy nemůžou pochopit)
Manila z baru 71 Gramercy, který je na střeše nejvyšší budovy vypadá jako NY. Zní to nesmyslně? I já byla překvapená. Rozdíl chudoby vidíte doslova v jednotlivých patrech. Dokonce rozdíl prostitutek dole u vchodu a nahoře na baru je až zarážející.
Ještě musím připomenout perfektní bar s liliputama. Maji vlastní ring uprostřed, kde se perou mezi sebou a když náhodou byste po pár pivech měli chuť, můžete s nimi pár kol taky zaboxovat. Ten je třeba navštívit!
Manila končí, dovolená pokračuje směr Beijing a Amsterdam! Yop, Amsterdam stojí za to! Mezipřistání jsme měli na 10 hodin, stihli jsme tulipánový trh a samozřejmě bar the bulldog! Trávu nekouříme, neříkám že nikdy, ale nějak nás to nebere....mmm v Amsterdamu jsme se zkouřili, jak tašky a zakončili, tak parádní dovolenou bez depresí z návratu do reality!
Takže mezi přistání doporučujeme!


Celý tento výlet vyšel na osobu 36.490,- Kč
Letenka:                        11.500,- Kč
Ubytování 18 nocí:       8.969,- Kč                  498,- Kč os/noc
Letenky mezi ostrovy:  5.940,- Kč
All Inclusive:              10.000,- Kč
Docela slušný, nemyslíte??? 
Na kolik vás vyjde 14dní v Turecku? A co všechno tam uvidíte?
Vyplatí se jezdit bez cestovek? Rozhodně ano, pokud na to máte koule ;)
Přes cestovku by vás podobný výlet stál cca 83.000,- Kč + vlastní spotřeba.







Bali, Gili & Lombok



Poznávací líbánky 2013 v Indonésii.

Rodiče s přáteli letěli přes Vánoce a svátky na Bali. Před svatbou (o které nevěděli) mi rodiče dali volnou letenku jako předběžný dárek k Vánocům, kdybych náhodou chtěla letět za nimi (ještě jsme nebyli na Vánoce odloučeni). Po naší svatbě v září je nenapadlo, že bych ji využila, protože očekávali že budeme chtít být s Ondrou sami a nás nenapadlo nic lepšího, než je tam překvapit. Shodli jsme se na tom, že budeme trávit Vánoce mimo "domov", alespoň do té doby, než budeme mít pro koho připravovat stromeček a zažívat to pravé kouzlo Vánoc.

Přiletěli jsme o den dříve, než ostatní. Prošli Denpasar, koupili si žabky, plavky a užívali si toho pocitu, že všichni v ČR mrznou a naše nic netušící rodina právě trpí v letadle.

Cesta na vodopády v Kute

Většinou naše cestovní úchylky, jako je např. zmenšování "zavazadla" každou další cestou o 2kg prezentuji víc hrdinsky, ale....

Pravdou je, že my nádherné ženy si myslíme, že dokážeme nahradit kteroukoliv jinou, ale nás žádná. Doufáme že jsme jiné a přesto víme, že jsme všechny naprosto stejné slepice, takže problém #1 známe všechny - samozřejmě se při balení nedokážu rozhodnout, které bikiny nebo boty si s sebou vzít a tak si raději neberu žádné. Výhoda spočívá v tom, že postupně a systematicky celou dovolenou naplňuji náš 5kg batůžek, natolik důkladně až má na konci 10kg a nemám z toho špatný pocit. :)

(pozn. Ondry: 10kg při nejmenším)

Musím přiznat, že většinu času na cestách nevíme, kde strávíme následující den a noc, takže cestování na lehko bez zbytečných zavazadel a věcí je pro nás prvořadé. Ono si tu myšlenku na žehličku na vlasy nebo krásné nepohodlné šatičky po nekonečných kilometrech strávených na nohách, plavbách lodí, dalších a dalších kontrolách na vnitrostátních letištích rychle rozmyslíte. :)

Druhého dne po příletu a po skvělé snídani v našem oblíbeném kitchenette (malá indonéská síť restaurací s neuvěřitelnou atmosférou a skvělými pokrmy, kávou a palačinkami, především tedy na snídaně!) jsme byli již vybaveni o 1kg těžším batůžkem a mohli jsme vyrazit vyzvednout a přivítat na letiště ostatní.

Společně jsme odjeli k rodinnému příteli na resort Relax Bali strávit Štědrý den a svátky.
Na relaxu jsou mimochodem skvělé potápěčské podmínky a naprostý ráj! Před resortem je potopen vrak ocelové lodi o délce 43m, začíná v hloubce 10m a končí v 35m. Proplouvání delfínů 20m od břehu je nedílnou součástí ranní kávy.

Gili Beach

Strávený štědrý den byl s atmosférou Vánoc bez vůně svařeného vína a cukroví. Palma plná ozdob se statečně vydávala za Vánoční stromek ale sníh a zimu nikdo nevyčaroval (díky bohu). Za to byl naplněn vůní exotických koktejlů, uvolněné nálady, rodiny, přátel, talířů plných ryb, krevet, mořských plodů, ale i bramborového salátu a takové Vánoce mám v plánu ještě nějakou dobu brát za své. Během svátku jsme se trhli od skupiny a jeli si užívat bílé pláže, tyrkysové moře a silné koktejly na party ostrov Gili. Byla jsem celá natěšená, protože Gili Trawangan bylo jedno z mých nejoblíbenějších míst v Indonésii...

Gili Paddle boarding
Gili, potapěčská základna

Bylo a je proslulé svými ,,magic mushroom", které jsem měla možnost nevědomky ochutnat před lety, jako naivní 15-ka která neuměla ani slovo anglicky, ikdyž na překlad "magic mushroom" není třeba tolik angličtina, ale... jak říkám 15náctka ;)

Netřeba se rozepisovat jaké velké překvapení pro mne byla návštěva na měsíci, let nad ostrovem a noční tanec se žraloky a mantamy na pláži.

Bylo to úžasné!

Ale jsem ráda, že jsem se z tohoto výletu vrátila zpět.

10 let uběhlo a z kouzelných houbiček se během té doby stala podpultovka, což se s narůstající komercí a počtem návštěvníků ostrova nedá divit, ale tím bohužel houbičky ztrácejí své kouzlo. ;)

Dle tehdejšího vyprávění našeho přítele Sukiho bylo Gili proslulé velkou návštěvností dámské populace a to především ze stejného důvodu, jako je Thajsko oblíbené pro mnohé pány. :) Možná to nebylo jen nádhernými a šikovnými surfaři, jako daným blahem z kouzelných houbiček... kdo ví, nicméně nezadané slečny - časy se mění a z vysportovaných surfařů ze kterých by se vám před 10-ti lety podlamovala kolena, se taky stali legendární podpultovky...

Dnes je už lepší tam jet se svojí polovičkou a kochat se můžete pohledem na poloviční koníky (manžel by mi vysvětlil, že to jsou poníci :-D), kteří se bortí pod tíhou turistů. Na ostrově nenajdete žádný motor, žadnou naftu - nic pro mne :D

Budete-li mít cestu na Gili dejte si pozor na alkohol, měli tam v roce 2013 metanolovou kauzu a řekněme že v Indonésii se příliš mnoho věcí nevyšetřuje a neřeší.

Ubytování není třeba rezervovat předem. Stačí sednout do prvního baru s WiFi a najít na místě něco přes booking. My si na WiFi najdeme pár favoritů, které si vyfotíme do telefonu a s dalším drinkem na cestu je jdeme obejít. Často vám dají na místě vyšší cenu, než na bookingu. Ukažte jim vyfocenou fotku s cenou, kterou si můžete rezervovat přes net a všichni se vám velice rádi dostanou ještě dalších 10%  pod ní.
Ceny za noc se pohybují od 500,- Kč na osobu vč. snídaně.

Let z Lomboku do Denpasaru

Z Trawanganu rovnou na Lombok!

The Bali Bombing memorial

V roce 2002 v Denpasar proběhl teroristický útok přihlásila se k němu islamistická strana, která byla napojena na Al-kaidu. Při výbuchu přišlo o život 202 lidí a dalších 200 bylo zraněno. Balijci jsou mírumilovní lidé nebudu se rozepisovat o jejich víře, nesčetném počtu chrámů, každodenním obětem bohům v podobě květinových košíčkách atd. na to jsou tu jiné mnohem lepší blogy, kde najdete rozepsanou celou jejich kulturu a historii, ale v místní obyvatelný tato událost vypoutala nevraživost vůči muslimům, že je kompletně vyhnali a ti se nuceně přestěhovali na Lombok.

Z návštěvy v roce 2003 jsem na něj neměla zrovna ty nejlepší vzpomínky, proto jsem nebyla příliš nadšená, že se Ondrovi podařilo sehnat letadlo z Lomboku na Bali, znamenalo to že se návštěvě tohoto ostrovu nevyhnu.

Nejspíš proto mě jeho dnešní podoba naprosto uchvátila!

Lombok je nyní to co bylo před 10ti lety Bali. Cenami, ubytováním i plážemi!

Při hledání studeného piva a hamburgru jsme úplně náhodou našli zátoku s opicemi. Místní šamanka nám za pár šupů prodala buráky a my tak měli z části splněnou občanskou povinnost každodenního krmení kachen v zimě. Paradoxně o ni nevěděli Australané, kteří jezdí surfovat na Kuta beach 10tým rokem. Rádi jsme je za zapůjčená prkna a pár dalších lekcích na vlnách k nim dovedli. :)

Náš 3 týdenní pobyt pomalu končil a my se pomalu přesunuli zpět na Bali, Kuta.
Na Kutě vznikla naše jediná a nejoblíbenější tradice dá-li se to tak říct a to sbírání odznáčků z Hard Rock cafe. Skvělé burgery, nejlepší hudba, pivo a obsluha, ač držíme zdravý životní styl a preferujeme PALEO, tak kvůli Hard Rocku jde na pár hodin vše stranou.

Naše cesty neplánujeme jen tam, kde můžeme koupit další odznak do
sbírky, ale pokud nějaký je v okruhu 200km, tak si ho nenecháme ujít. ;)

Z časového posunu jsme po příletu domů byli plní energie a tak jsme o pár kil těžší sedli ve 2:00 ráno k síti... a našli letenky do New Yorku.
Na pár vteřin jsme zaváhali, protože nám to bylo trochu trapné si po 6 hodinách v Evropě koupit další trip, ale tenhle pocit zaváhání a trapnosti trval opravdu pár vteřin......a tak letenky do NY za 3900,- Kč/os nám rychle říkali pane. ;)

Ondrův ranní běh před resortem Relax Bali

Wedding on Red Carpet?


Let's say I wasn't the kind of person who would like to get married…

I was scared of weddings since long time ago and the idea of eating schnitzels and drinking peppermint liqueur with my great uncle sounded really creepy to me. I swore to myself to have wedding only with black dress in circus tent and after my thirties.

 The destiny wanted something else. I got married as 23 years old after 7 months long relationship.

It wasn´t in marquee, not even in black dress, however, my wedding took place on red carpet in Cannes with Converses and tulle skirt.  

Me from West Bohemia and he from Bohemian Highlands. It was 365 km distance between us and incompatible workload. Driving that huge distance is not so unusual nowadays, however, no one believed we could find same future together. There was massive wedding fever during the summer, so we could think about how would theoretically our wedding look like. And as most of the funny stories begin, after couple of bottles of wine we found an amazing idea - to get married secretly!

The very first thought was Maldives or Mauritius, but we really couldn´t imagine ourselves having romantic dinner on the beach with candles around and sound of violin nearby.  I wanted red carpet, Converses and ice cream. Ondra wanted champagne, helicopter and casino. And if really casino, where else than in Monte Carlo ;)


The wedding preparations took us about three weeks. Ondra got wedding rings, a helicopter. I got a skirt and bought Converses. The hotel staff prepared my flower just on arrival to the hotel (I am really grateful for it) and tourists made photos for us. We were walking through night Cannes, businessmen were inviting us into their hotels, bars where we could share our fresh wedding stories while enjoying delicious food and drinks. Moreover we could hear their wise ideas.

We´ve heard lots of advices and blessings for our future. This was surprisingly the most emotional part of our whole wedding. Listening all their stories and stories of their children… all the love stories they were facing to, were touching.



I was thinking of my favourite love story during the evening: “It was Friday night when funfair was happening in castle Loket. Daddy was making my lovely mum divorced at midday and then instead of shooting paper roses in caravan he shooted two “golden” rings.  They got married the same day. Mum sent message saying that she is divorced and married again. And that was it.”


There are actually answered all the questions about how our family accepted it..?

Much better than we expected! The truth is we were bit more original and we did not need telegraph.


 We got married on 17th of September 2013, our family received big red box with velvet blue bow two days later. The box was containing wedding announcement, bottle of champagne, box with wedding cookies tied up with my dress bow, part of the broken plate, macrons and couple of others surprises. They have celebrated our wedding a lot even without us!


I can say only one thing: “We would never change it!”

We are happy that our kids will not listen to typical wedding story. And I hope they will be equally courageous (foolish, if you want) and maybe they will follow us at one point.

Hopefully, we will inspire some of you as well…

Life is one long story. Don´t let anyone write your story. Don´t even pay attention if they are getting angry or mad. Don´t even pay attention if they are changing opinion on you just because of what you do. Otherwise you will let them write your story instead of you.

Click for more pictures :)

Translated by: Sylvie Kabrhelová